Tak jsem zažila úplně opravdickou vědeckou konferenci...

Krakov nezklamal...

Doufala jsem jen v samé dobré věci (krowky, pirožky, kebab, vafle, čokoláda....Tuleně jsem, pravda, ve Visle ani neočekávala, ale rozhodně bych se pro ně nezlobila...)

Pokud si člověk odmyslí nohy na nočním stolku, Honzu spícího pod barem a žádný čaj k snídani bydleli jsme velmi romanticky, malinký kousíček od centra, přímo pod Wawelem - ideální místo jak zapadnout do konzumu a po celý týden z něj nevylézt...

Konzum opravdu těžký celotýdenní , spousta kávičky - po ránu v kavárně, během prezentací, zákusky, výborný čaj...Odpoledne strávené v centru, večer v hospodě či kavárně v Kasiměři...Slavnostní raut...Noční koupání za deště ve Visle (za což by nás místní policie jistojistě zavřela, kdyby tak strašně nepršelo), kebab, zapiekanki, preclíky, úžasná čokoláda s chilli i bez něj....

Nadšení pro vědu a další práci...

Těšíme se v září do Poznaně...

adopt your own virtual pet!

Záhadé semínko rozluštěno!!!

Tak už to vííííííííííííííííme!!!!!!!!!!!! Je to Calystegia sepium....čili opletka plotní - většině botanicky nepoznamenaným známa prostě jako svlačec...
Ale dalo to zabrat, avšak dva dny strávené na cestách po Moravě stály za to.

Moc se mi ten výlet líbil. Zjistila a viděla jsem i spoustu jiných věcí...poznala jsem spoustu nových semínek, napila jsem se originál vyvěrající Ondrášovky, viděla jsem, jak pokračuje stavba dálnice D47, jak vypadá barák pod svou vlastní podlahou, popovídala se Šotkem, sklidila jsem špačkovi jeho první moruše ze stromu, přežila jsem přívalový déšť, neudělala jsem ani jednu jedinou fotku

a vůbec...

Poslední promenádní Šukas

Tak....a je to za námi. Poslední promenádní Šukas pod hlavičkou Biologické fakulty...Je to smutné, je to tak..
Stane se z nás hnusná přírodověda - změna o kterou nikdo nestál, ale bohužel nevyhnutelná...(nyní nezbývá než citovat Plyšáka Pudila: "So far, so good").
Ale k Šukasu zpět...Bylo to moc fajné. Účast sice bývala i vetší, ale nebylo to rozhodně na škodu - jídlo se snědlo všechno, sudy se taktéž vypili.
Kapela hrála co jí síly stačily, jen v té venkovní produkci je to takové méně kontakní. Přecijen, stěny U Hasiče kolektiv více semknou a stlačí dohromady...Zas od toho je to Šukas promenádní a ne klasický. Byla tam spousta dětí, ani jsme pořádně netušili čí dítě ke komu vlastně patří. A opět jsem si tu utvrdila svůj názor, že je zatím pro mne stále dostačující si děti jen půjčovat, než si pořizovat vlastní.
Kdosi přinesl jahody a třešně. Nechal je bezprizorně ležet v kuchyňce, tak jsem se ke konci rozhodla je rozdat mezi přítomnými...Netušila jsem, kolik udělá několik málo třešní (Cerasus vulgaris, Rosaceae - to jen z radosti ze získání zápočtu z dendrologie a v rámci opakování látky ke zkoušce ) a polonahnilých jahod radosti. O to víc mě bavila představa konce června, kdy třešní a jahod budou všude kila a nikdo za ně ani nepoděkuje. Je to stejné jako v přírodě, kdy se málo početnému genotypu dostává více výhod, čímž se mu zlepšuje fitness, tím víc ho je, a tím se stává méně vzácným, a začíná ho válcovat někdo jiný...Ale těch jahod by byla škoda. Dost dynamice populací...
Je už moc hodin. Vyčistit zuby, pomodlit a spát!