Tak....a je to za námi. Poslední promenádní Šukas pod hlavičkou Biologické fakulty...Je to smutné, je to tak..
Stane se z nás hnusná přírodověda - změna o kterou nikdo nestál, ale bohužel nevyhnutelná...(nyní nezbývá než citovat Plyšáka Pudila: "So far, so good").
Ale k Šukasu zpět...Bylo to moc fajné. Účast sice bývala i vetší, ale nebylo to rozhodně na škodu - jídlo se snědlo všechno, sudy se taktéž vypili.
Kapela hrála co jí síly stačily, jen v té venkovní produkci je to takové méně kontakní. Přecijen, stěny U Hasiče kolektiv více semknou a stlačí dohromady...Zas od toho je to Šukas promenádní a ne klasický. Byla tam spousta dětí, ani jsme pořádně netušili čí dítě ke komu vlastně patří. A opět jsem si tu utvrdila svůj názor, že je zatím pro mne stále dostačující si děti jen půjčovat, než si pořizovat vlastní.
Kdosi přinesl jahody a třešně. Nechal je bezprizorně ležet v kuchyňce, tak jsem se ke konci rozhodla je rozdat mezi přítomnými...Netušila jsem, kolik udělá několik málo třešní (Cerasus vulgaris, Rosaceae - to jen z radosti ze získání zápočtu z dendrologie a v rámci opakování látky ke zkoušce ) a polonahnilých jahod radosti. O to víc mě bavila představa konce června, kdy třešní a jahod budou všude kila a nikdo za ně ani nepoděkuje. Je to stejné jako v přírodě, kdy se málo početnému genotypu dostává více výhod, čímž se mu zlepšuje fitness, tím víc ho je, a tím se stává méně vzácným, a začíná ho válcovat někdo jiný...Ale těch jahod by byla škoda. Dost dynamice populací...
Je už moc hodin. Vyčistit zuby, pomodlit a spát!
Žádné komentáře:
Okomentovat