Je to zvláštní, jak jsem rychle odvykla se učit. Naposledy jsem to praktikovala vloni v zimě, při zkouškovém. Byla jsem schopna strávit doma celý týden a nasávat informace (ono, k obstání u zkoušky z molekulární biologie, to ani jinak nešlo) . Pak ještě o půl roku později, před státnicemi, ale ani při tomto učení jsem moc neposeděla.
A pak jsem si najednou zvykla pracovat...Být od rána do odpoledne v práci, přijít domů unavená, nakoupit, uklidit, uvařit večeři, něco přečíst a spát...Stereotyp, kterého jsem se děsně bála, ale který mne, svým způsobem, bavil.
Po půl roce jsem se měla opět učit, na přijímačky, a zjistila jsem, že to asi nedokážu. Nakonec jsem to dokázala, nic jiného nezbylo a stresové hormony udělaly své...
Úspěšně jsem se stala opět studentkou.
A studentky se musí učit - jako zrovna teď..
Ach jo...
Ale jestli se to všechno jednou naučím, tak budu děsně dobrá, protože poznám každý strom, který roste ve městě a v parcích...A to mi to přemáhání za to stojí, ne?????
A to jsem se ještě nezmínila o zkoušce z měkkýšů...Až tu budu mít za sebou, to se budou dít věci...
Žádné komentáře:
Okomentovat