Proč jsou (nebo se alespoň zdají) muži dokonalí do té doby, než se stanou našimi partnery?
Nebo prostě zkouší, co všechno vydržíme?
Je mužský a ženský způsob uvažování opravdu tolik rozdílný?
Proč nás tedy kamarád pochopí, kdežto partnera je občas nutné trochu nakopnout?
Je to daň za to, že nám po ránu trvá o něco déle, než se oblékneme?
3 komentáře:
Kamarád vás pochopí, právě proto že není partner.
Je to daň za to, že nám občas trvá trochu déle, než přestaneme brečet :)
Ne, vážně: není to i tím, že naše požadavky na kamaráda nejsou tak vysoké, jako na partnera, a tudíž kamarádi necítí takový tlak "nějak se chovat", jako partneři?
Beztak když brečíme, je to jen kvůli nim...
Okomentovat