středa 25. července 2007

So far, so good

Zneužívám Púovu oblíbenou větu, neboť jiná by to nevystihla tak pěkně...

5.července posílám přihlášku na konferenci a na navazující exkurzi s omluvou hlavnímu organizátorovi, neboť termín pro přihlášení skončil 30. června.
-
Hlavní organizátor mile odpověděl, že žádný problém, děkuje za zaslané názvy posterů a přidává, že se na nás moc těší.
-
-

23. července posílám hlavnímu organizátorovi omluvný e-mail, neboť termín pro zaplacení poplatků za konferenci a exkurzi vypršel 15. července. Současně přidávám změny o zrušení jednoho posteru, a drobné úpravy v dalších...
Pro zlepšení image naší výpravy připisuji ujištění, že abstrakty pošleme OPRAVDU včas, tedy do 31.července.
-
Hlavní organizátor opět bleskově odpověděl, že zatím dobrý, a ať peníze pošleme co nejdříve. A že kdyby něco, tak že tu brožurku s abstrakty nebude zpracovávat dříve, než po 7.srpnu...
S přáním "Good work and I´m looking forward to see you in Poznaň" dopis ukončil.
-
-

26. července dopoledne pošleme účastnické poplatky za konferenci. Zároveň napíšeme hlavním organizátorům, že rušíme účast na exkurzi a že bychom vlastně chtěli i jídlo...
-
Jsem zvědavá, jestli se hlavní organizátor na nás stále těší..
-
-

So far, so good, ještě tam nejsme...

pondělí 23. července 2007

„Co vypije bulharská stařena, zvládnu taky!!“

(Výrok který nás provázel během bulharského putování...)

Nezvládla jsem...

Nebo to naopak byla reakce milionů přátelských bakterií, které si celý týden zvykaly na balkánské patogeny útočící z vody a jídla, a najednou nezvládly rychle přepnout na přehnanou středoevropskou hygienu? Myslím, že se asi diví, proč je bezohledně nutím zpracovávat opět "normální jídlo", jako bych netušila, kolik jim to dá práce, za pár dní se opět přeorientovat na zvýšené dávky snížené hygieny...

Tak jako tak, toho oběda byla škoda.

Odpusťte mi milé Escherichie, až se vrátím, koupím vám jogurt se spoustou nových kamarádů....

neděle 22. července 2007

Balkánská realita

Realita, jak tomu bývá, byla zcela jiná...

Několik užitečných postřehů:

- nebojte se zeptat se svého kolegy dostatečně v předstihu a dostatečně důrazně, zda-li má pas
- tvrdí-li že ano, ale neví kde, nebojte se ho nutit ho hledat třeba i s týdenním předstihem
- chcete-li odjet včas, s ostatními, nikdy nevěřte chlácholivým slovům: "neboj, já ho najdu"

- je ztráta času dělat dlouhodobé plány...
- Bulharsko je fakt Balkán, se vším všudy, i v hlavním městě
- je bláhové očekávat, při shánění mapy, že najdete obchod výlohu plnou map...
- 90% obchodů se jeví jako již navěky zavřených, i ten nejtmavší a nejpomlácenější obchod, o kterém by u nás nikdo nepochyboval, že to má za sebou v osm ráno otevře a normálně funguje
- pečivo je výborné, ačkoliv vždycky loterie, zda onen výrobek je sladký či slaný....
- je dobré ptát se místních, a ptát se hned, než místní navěky zmizí
- pokud Vám kolegové řeknou, ať jim jdete naproti, je dobré si říct jakou půjdou cestou...
- 6kilový meloun je pro šest lidí tak akorát
- vrchol pískovcové pyramidy není nejvhodnější místo pro skupinové foto
- nehty lze s trochou cviku velmi dobře ostřihat nůžkami na ovce
- vydry jsou svině...
- nůžky na ovce jsou výbornou zbraní proti nočním šelmám
- autobusy mívají většinou zpoždění, autobus v 6.00 jede přesně
- kozí deky jsou cool
- požívat jakési mleté maso smažené na čemsi za 1Leva je bezpečné a bez následků
- je ztráta času dělat plány na den dopředu
- 4kilový meloun je pro čtyři lidi tak akorát
- občas je i výhodné vystoupit o zastávku dříve
- je ztráta času dělat plány na půl dne dopředu
- 3kilový meloun je pro čtyři lidi tak akorát
- v Plovdivu je, mimo jiné, i brána do třetí dimenze...
- ze všeho nejhorší v nočním vlaku je DJ s taškou plnou elektroniky
- u moře je dobré lehat si do stínu
- v noci je u moře pěkná kosa
- 8kilový meloun je pro tři lidi až dost
- místní obyvatelé i turisté pravděpodobně nejsou zvyklí vídat jiné turisty vařící si uprostřed parku na plynovém vařiči večeři
- nůžky na ovce jsou výbornou zbraní proti místním obyvatelům v nočním vlaku
- není dobré přijímat od řidiče autobusu karton cigaret k pronesení přes hranice
- ještě horší je vracet mu je před celníkem právě vstupujícím do autobusu

- je příjemné vystoupit z autobusu a říct si: "Konečně doma!!"
- ještě příjemnější je po příchodu domů zjistit, že v místnosti s WC je právě postavená klimatizace, která ji činí nepoužitelnou..
Jen čtěte, stojí to za to....
Plot, pila, sirky a popílek

Vzhůru do divočiny!!!

Letošní léto zdá se býti v duchu cestovatelském, navíc v Polsko - Balkánském duchu...
Po těžce konzumním týdnu stráveném v přepychovém Krakově na mezinárodní konferenci jsem se těšila na tvrdou divočinu bulharských velehor.
Dlouho jsem už nikde nebyla, trochu jsem pochybovala o své kondici, ale přesto jsem byla natěšená na spoustu kytek a hlavně šneků, které tam uvidím a nasbírám po všech Olegovo doporučeních, na to, jak shodím tukové zásoby nastřádané při sezení u počítače a za lupou (zcela jasně jsem viděla sama sebe deroucí se z posledních sil na nějaký pitomý kopec, přemítajíce o každé zbytečné věci v batohu, a nadávajíce si proč zrovna já, blbá, se nechám k něčemu takovému přesvědčit.... )

Realita, jak tomu bývá, byla zcela jiná...

úterý 26. června 2007

Tak jsem zažila úplně opravdickou vědeckou konferenci...

Krakov nezklamal...

Doufala jsem jen v samé dobré věci (krowky, pirožky, kebab, vafle, čokoláda....Tuleně jsem, pravda, ve Visle ani neočekávala, ale rozhodně bych se pro ně nezlobila...)

Pokud si člověk odmyslí nohy na nočním stolku, Honzu spícího pod barem a žádný čaj k snídani bydleli jsme velmi romanticky, malinký kousíček od centra, přímo pod Wawelem - ideální místo jak zapadnout do konzumu a po celý týden z něj nevylézt...

Konzum opravdu těžký celotýdenní , spousta kávičky - po ránu v kavárně, během prezentací, zákusky, výborný čaj...Odpoledne strávené v centru, večer v hospodě či kavárně v Kasiměři...Slavnostní raut...Noční koupání za deště ve Visle (za což by nás místní policie jistojistě zavřela, kdyby tak strašně nepršelo), kebab, zapiekanki, preclíky, úžasná čokoláda s chilli i bez něj....

Nadšení pro vědu a další práci...

Těšíme se v září do Poznaně...

úterý 5. června 2007

Záhadé semínko rozluštěno!!!

Tak už to vííííííííííííííííme!!!!!!!!!!!! Je to Calystegia sepium....čili opletka plotní - většině botanicky nepoznamenaným známa prostě jako svlačec...
Ale dalo to zabrat, avšak dva dny strávené na cestách po Moravě stály za to.

Moc se mi ten výlet líbil. Zjistila a viděla jsem i spoustu jiných věcí...poznala jsem spoustu nových semínek, napila jsem se originál vyvěrající Ondrášovky, viděla jsem, jak pokračuje stavba dálnice D47, jak vypadá barák pod svou vlastní podlahou, popovídala se Šotkem, sklidila jsem špačkovi jeho první moruše ze stromu, přežila jsem přívalový déšť, neudělala jsem ani jednu jedinou fotku

a vůbec...

pátek 1. června 2007

Poslední promenádní Šukas

Tak....a je to za námi. Poslední promenádní Šukas pod hlavičkou Biologické fakulty...Je to smutné, je to tak..
Stane se z nás hnusná přírodověda - změna o kterou nikdo nestál, ale bohužel nevyhnutelná...(nyní nezbývá než citovat Plyšáka Pudila: "So far, so good").
Ale k Šukasu zpět...Bylo to moc fajné. Účast sice bývala i vetší, ale nebylo to rozhodně na škodu - jídlo se snědlo všechno, sudy se taktéž vypili.
Kapela hrála co jí síly stačily, jen v té venkovní produkci je to takové méně kontakní. Přecijen, stěny U Hasiče kolektiv více semknou a stlačí dohromady...Zas od toho je to Šukas promenádní a ne klasický. Byla tam spousta dětí, ani jsme pořádně netušili čí dítě ke komu vlastně patří. A opět jsem si tu utvrdila svůj názor, že je zatím pro mne stále dostačující si děti jen půjčovat, než si pořizovat vlastní.
Kdosi přinesl jahody a třešně. Nechal je bezprizorně ležet v kuchyňce, tak jsem se ke konci rozhodla je rozdat mezi přítomnými...Netušila jsem, kolik udělá několik málo třešní (Cerasus vulgaris, Rosaceae - to jen z radosti ze získání zápočtu z dendrologie a v rámci opakování látky ke zkoušce ) a polonahnilých jahod radosti. O to víc mě bavila představa konce června, kdy třešní a jahod budou všude kila a nikdo za ně ani nepoděkuje. Je to stejné jako v přírodě, kdy se málo početnému genotypu dostává více výhod, čímž se mu zlepšuje fitness, tím víc ho je, a tím se stává méně vzácným, a začíná ho válcovat někdo jiný...Ale těch jahod by byla škoda. Dost dynamice populací...
Je už moc hodin. Vyčistit zuby, pomodlit a spát!